1. Volní jednání a jeho poruchy
je takové jednání, které je vědomé, úmyslné, s urč. cílem
volní jednání vychází z pohnutek, které mohou mít základ v pudech, nebo v jiných impulsech
z impulsů se skládá motiv
zájmy jsou dlouhodobější zaměření volního jednání
Celkové poruchy volního jednání
1) hyperbulie – nedostatek zábran, chorobná aktivita
2) hypobulie – snížená vůle, oslabena vůle k dělání nepříjemného , ale potřebného
3) abulie – neschopnost volního jednání, netečnost, neschopnost něco udělat, u depresí