stresory

U lidí patří mezi největší stresory např. smrt manžela či manželky, rozvod, vězení, smrt blízkého člena rodiny, ztráta zaměstnání, do skupiny lehčích stresorů můžeme přiřadit např. nástup do nového zaměstnání, změnu bydliště, změnu rytmu spánku a bdění nebo např. dopravní přestupek.

Autorská dvojice Rahe a Holmes došli k závěru, že u jedné osoby může dojít ke kumulaci stresorů z různých zdrojů. Domnívali se, že existuje určitá hranice nahromadění stresů, kterou není možno překročit bez následků, tj. jejíž překročení se projeví radikální změnou zdravotního stavu. Selye upozornil, že působení stresorů závisí v první řadě na tom, jak je tento stresor danou osobou chápán. Epstein, který na něj navázal, ukázal, že stresor je pro člověka tím těžší, čím více ohrožuje jeho vlastní já, tj. samo jádro jeho osobnosti