Lidé se také různí tím, jaké obranné mechanismy volí při stresové situaci. Myslím si, že každý člověk používá ty mechanismy, které se mu osvědčily a vypouští ty, které mu dané situaci nepomohly. Ty osvědčené pak vzájemně kombinuje a podle svých zkušeností si vybírá, které techniky využije u určité situaci. Já sama nejčastěji využívám techniky kompenzace, to znamená, že když se mi něco nepovede, tak si to vynahradím něčím jiným v té samé, nebo v jiné oblasti. Dále používám racionalizaci, kdy se sama sobě snažím rozumově vysvětlit, proč jsem v dané situaci, a proč se věci dějí tak, jak se dějí. V situacích emocionálního ladění dávám přednost izolaci, kdy mi vyhovuje, že si problém řeším sama v sobě, a že si ten problém vyřeším bez pomoci ostatních.

Praktická část

Stres se u každého z nás projevuje jinak, ale můžeme najít společné znaky pro většinu lidí. Nyní bych uvedla pár příkladů reakcí na stres u pěti různých lidí. Jako modelovou situaci jsem si vybrala čekání na zkoušku na vysoké škole. U projevů stresu jsem zkoumala tři složky – fyziologickou, emocionální a behaviorální.

Fyziologická Emocionální Behaviorální
Osoba 1 Pocení rukou, zvýšená spotřebu nikotinu Pocit zapomnění, úzkost Mít něco v rukou, s něčím si hrát
Osoba 2 Bolest břicha, střevní potíže, studené ruce, nechutenství, zvýšená spotřeba cigaret Nervozita, uzavřenost, beznaděj, pocit „je mi to jedno“, náhlé uvolnění těsně před zkouškou
Osoba 3 Střevní potíže, bolest břicha, nechutenství Hrůza, uzavřenost, úzkost, beznaděj Poklepávání nohou, trhavé pohyby
Osoba 4 Zvýšená spotřeba cigaret, napětí ve svalech, žízeň Úzkost, uzavřenost, zvýšená agresivita Přenášení agrese na jiné předměty, ukusování rtu
Osoba 5 Pocení rukou, bolest břicha, sevřené břicho, chuť na jídlo, zvýšená spotřeba nikotinu Nervozita, úzkost Hraní si s rukama, snaha odvést pozornost na něco jiného

Techniky zvladani streszu

Jedinec nepoužívá jedné izolované techniky, navzájem je kombinuje. Techniky vznikají jako výsledek učení v průběhu vývoje pod vlivem životních, zejména společenských podmínek. Vývoj technik je podmíněn také vrozenými znaky organismu (temperament). Pro každého je charakteristický způsob překonávání náročných situací. Pro psychopatologii je důležité na základě poznatků o tom, jak se lidé s náročnými situacemi vyrovnávají, odstraňovat takové faktory, které mohou působit patogenně. Poznatků je využíváno také v různých psychoterapeutických technikách.

Techniky odvozené od úniku:

izolace – stažení se do samoty, často se stává povahovým rysem – introverze, vyhýbání se povinnostem a řešením
- regrese – návrat k nižšímu vývojovému stupni – v té době byla na toho člověka zaměřena pozornost, bylo mu dobře, a proto se tam vrací, např. u dětí, když se narodí druhý sourozenec.
- fixace – upevnění, upoutání, problémem při převýchově – stereotypní vybavování
- negativismus – vzdorovité chování, hlavně u dětí ve špatném prostředí v rodině, dítě svým chováním rodiče „trestá“ nebo očekává nějaké ústupky, v dospívání, kdy si mladí lidé potřebují vytříbit svoje názory, v tomto období je to zdravé
- potlačení a popření – potlačení a zapírání problémů – žádný problém není, nepřipouští, že by nějaký problém byl, např. v péči o rodinu, rozvodové situace
- únik do nemoci – oddálení problémů, např. u lidí společensky nepřizpůsobivých, výkon trestu
- sebevražda – snaha zbavit se zodpovědnosti, duševní krize, určitá psychická porucha, buď se chce opravdu zabít, nebo jen snaha, aby si toho člověka někdo všimnul

Techniky vyrovnávání se stresem:

Tyto techniky rozdělujeme do dvou skupin – techniky odvozené od úniku a techniky odvozené od agrese.

Techniky odvozené od agrese:

- egocentričnost – upoutávání pozornosti, patologická forma hypochondrie, hysterie, mánie, upoutání pozornosti je obranným mechanismem před nečím – signálem pro pedagogy, sociální pracovníky
- identifikace – identifikování s kladnými a zápornými vzory – rodiče, dospělý, v dospívání slouží k odpoutávání od rodiny, nepřiměřené např. u klientů, kteří se identifikují s otcem, sourozencem a tím se ospravedlňují
- projekce – svalovaní svých neúspěchů a nezdarů na druhé osoby
- kompenzace – vyvážení neúspěchu něčím jiným, scestné – přejídání, konzumace alkoholu a drog a jiné poškozování zdraví
- racionalizace – neúmyslné klamání sama sebe, ospravedlňování sama sebe před sebou, zkreslování skutečnosti, přikrášlování, zdůvodňování svého jednání rozumovými konstrukcemi

Pět různých druhů strategií zvládání stresu:

1. zvyšování informovanosti o tom, co se se mnou děje, i o tom, co se děje mimo mne, ale mne se to týká, abychom byli schopni zvrátit chod událostí nebo alespoň zmírnit dopad stresoru
2. přímá činnost – jakýkoliv čin, kterým buď z vlastní iniciativy nebo vyprovokován stresorem se dávám do boje
3. utlumení určité činnosti, která by mou vlastní situaci mohla zhoršit či mne oslabit
4. vnitřní procesy typu rozhovoru sama se sebou, kde se snažím přehodnotit situaci, změnit žebříček hodnot, najít jinou cestu řešení apod.
5. obrácení se na druhé lidi se žádostí o pomoc – o odbornou radu, útěchu, uklidnění, posilu, sociální oporu.

Stres a nemoc

Jedním z důvodů, proč se zajímáme o stres je i ten, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav. Některé studie hovoří např. o stresových nemocích, o nemocích civilizačních nebo o psychosomatických onemocněních. Jde především o:

- ischemická choroba srdeční (infarkty myokardu)
- hypertenze (chorobně vysoký krevní tlak)
- vředy
- tuberkulóza
- alergie apod.

Existuje také spojitost mezi stresem a rakovinou Není to stres sám osobě, co umožňuje rozvoj rakoviny, ale především nezvládnutí stresové situace. Není pochyb o tom, že stresy mohou urychlit také anginu pectoris, srdeční arytmii, srdeční selhání, infarkt myokardu a srdeční mrtvici těch lidí, kteří již mají kardiovaskulární chorobu.

Příznaky stresu:

Rozdělujeme je do tří kategorií, na fyziologické, emocionální, behaviorální.

Fyziologické:

- zrychlené, nepravidelné bušení srdce a jeho silnější činnost
- bolest a sevření za hrudní kostí
- nechutenství a plynatost v břišní oblasti, křečovité, svírající bolesti
- časté nucení k močení
- změny v menstruačním cyklu
- svalové bolesti v oblastech okolo páteře
- migréna
- nepříjemné pocity v krku

Emocionální:

- prudké a výrazně rychlé změny nálad
- nadměrné trápení se s věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité
- neschopnost projevit emocionální náklonnost a sympatizování s druhými lidmi
- nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický vzhled
- stažení se ze sociálního styku
- pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti
- zvýšená podrážděnost a úzkostnost


Behaviorální:

(chování a jednání lidí ve stresu)
- nerozhodnost
- zvýšená asence, nemocnost, pomalé uzdravování
- sklon k nepozornému řízení auta
- zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti
- zvýšené množství vykouřených cigaret za den
- zvýšená konzumace alkoholu
- větší závislost na drogách, zvýšené množství tablet na uklidnění a léků na spaní
- problémy s usínáním, dlouhé noční bdění, pozdní vstávání s pocitem velké únavy

stresory

U lidí patří mezi největší stresory např. smrt manžela či manželky, rozvod, vězení, smrt blízkého člena rodiny, ztráta zaměstnání, do skupiny lehčích stresorů můžeme přiřadit např. nástup do nového zaměstnání, změnu bydliště, změnu rytmu spánku a bdění nebo např. dopravní přestupek.

Autorská dvojice Rahe a Holmes došli k závěru, že u jedné osoby může dojít ke kumulaci stresorů z různých zdrojů. Domnívali se, že existuje určitá hranice nahromadění stresů, kterou není možno překročit bez následků, tj. jejíž překročení se projeví radikální změnou zdravotního stavu. Selye upozornil, že působení stresorů závisí v první řadě na tom, jak je tento stresor danou osobou chápán. Epstein, který na něj navázal, ukázal, že stresor je pro člověka tím těžší, čím více ohrožuje jeho vlastní já, tj. samo jádro jeho osobnosti

Stresory

Faktory způsobující stres nazýváme stresory. Stresorem chápeme nehativně na člověka působící vliv. Stresorem může být materiální faktor – např. nedostatek potravy či tekutiny, nebo sociální faktor – např. působení agresivního člověka na druhé lidi. H. Selye hovoří o fyzikálních a emocionálních stresorech. Mezi fyzikální řadí jedy, alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy, mezi emocionální stresory řadí např. úzkost, zármutek, nenávist a nevyspalost.

Stres se nevyskytuje jen u lidí, ale i u zvířat. A byly to právě zvířata, u nichž byla stresová reakce poprvé soustavně pozorována a přesně studována. Bylo zjištěno, že u zvířat dochází ke stresu z pěti příčin: zmatek (zvíře se ocitlo v chaosu), nadměrná stimulace a uspěchanost, monotonie neboli jednotvárnost, opuštění druhými, omezení svobody pohybu.

Stres můžeme chápat čtyřmi způsoby:

1. Stres chápeme jako celou těžkou situaci
2. Jako podmínku, okolnost, či nepříznivý faktor, který na člověka dopadá
3. Odpověď organismu na stresující činitele
4. Celkový vnitřní stav – nejen fyzický, ale i psychický

Podle intenzity stresové reakce rozlišujeme:

Hyperstres – to je stres překračující hranice adaptability
Hypostres – stres nedosahující obvyklých tolerancí stresu

Podle kvality stresové reakce rozlišujeme:

Distres – negativně působící stres
Eustres – kladně působící stres – např. rozechvění při očekávání kladně emocionálně zabarvené události

Definic stresu

Definic stresu je velmi mnoho a zpravidla se mění s každým autorem. Pro příklad bych nyní uvedla několik různých definic od různých autorů:

H. Selye: Stres je stav organismu po selhání normálních mechanismů homeostázy, je výsledkem interakce mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku.

Appley: stres je extrémně vyhrocená frustrace, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobě. Jedinec prožívá nebezpečí a jeho obranné reakce zesilují v paniku.

Miller: Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.

Howard a Scott: Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka.

Stresem se tedy obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.

stres a jeho definice

Slovo stres k nám proniklo z anglického slova „stress“, a to vzniklo z latinského slova „stringo, stringere“, které znamenalo utahovati, stahovati, zadrhovati. V technickém smyslu je slovo stres blízké svým významem presu, znamená působit tlakem na daný předmět. V oblasti věd o člověku výroku býti ve stresu můžeme rozumět jako býti vystaven nejrůznějším tlakům, a proto být v tísni. Odborníci zabývající se člověkem mluví o stresu v tělesné (fyziologické), duševní (psychologické) a sociální (společenské) rovině.