Úrovně jazyka

Používání jazyka má dva aspekty: produkce a porozuměni. Při produkci jazyka začínáme s propozicionální myšlenkou, nějakým způsobem ji převedeme do věty a skončíme pomoci zvuku, které tuto větu vyjadřují. V porozuměni jazyku začínáme se slyšením zvuku, zvukům připojujeme význam ve formě slov, slova spojujeme, aby vznikla věta, a poté z ní nějakým způsobem extrahujeme tvrzení.

Jazykové jednotky a procesy:
Zvuky řeči - při mluveni používáme rtu, jazyka a hlasivek k tomu, abychom vytvořili řadu zvuků. fonémy – kategorie zvuku řeči

Slovní jednotky - morfém je nejmenší lingvistická jednotka, která nese význam. Většina morfému jsou slova sama o sobě, jako například ‘čas‘. Jiné jsou příponami, jako například ‘ně’ nebo předponami, jako ‘ne’, které jsou ke slovům přidávány, takže se stávají složitějšími, jako například ‘časně’ nebo ‘nečas’.

Nejdůležitějším aspektem slova je samozřejmě jeho význam. Na slovo je možno pohlížet jako na pojmenovaní pojmu, jeho významem je tedy pojem, který označuje. Některá slova jsou dvojznačná neboť pojmenovávají více než jeden pojem.

Nejnápadnější věci, týkající se slovních jednotek v kontrastu ke zvukům řeči je, že morfémy nesou význam, zatímco fonémy nikoli.

Větné jednotky – zahrnuji věty a slovní spojeni. Důležitou vlastností těchto jednotek je, že mohou odpovídat částem tvrzení. Tyto vztahy umožňují mluvčím ‘seřadit’ tvrzení do vět a posluchačům tvrzení z vět ‘získat’.