zaměření

U většiny lidí jde i o zaměření k cíli. Obecným výsledkem motivace je účelové, k cíli zaměřené chování, které vede k uspokojování motivů, přičemž cílem může být aktivita, objekt, stav, zkušenost či situace. Také se ale hodně často stává, že si své motivy neuvědomujeme, zkreslujeme a dokonce se bráníme jejich uvědomování.
Motivy zesilují určité chování a dávají mu takzvaný osobní smysl. Motivy se pak mohou mezi sebou navzájem posilovat nebo zeslabovat.
Laicky řečeno- na člověka působí až příliš mnoho podnětů, z nichž si jedinec selektizuje ty informace, které potřebuje a které ho zaujmou. A proto chceme-li jedince k něčemu pohnout, je zapotřebí použít motivace.
Kladné napětí vzniká zejména tehdy, když sou snahy jedince zaměřeny na dosažení lepšího uspokojení motivace než dosud, jde-li o realizaci nových přitažlivých úkolů.
Základní formou uspokojení je pak dosažení takového stavu věcí, které má schopnost uspokojit aktuální motivz jedince.
Při použití motivace však musíme vždy dbát na to, aby byla adekvátní jak intelektu tak velikosti, neboť co přehnaná motivace, už není motivace a působí spíše jako demotivace.