psycho-1

Tuesday, July 08, 2008

Vrozené faktory
Některé naše znalosti řeči jsou vrozené. Ohledně povahy těchto vrozených znalostí však existuji protikladné otázky. Jedna se tyká bohatosti těchto znalosti, druhá zahrnuje kritická období. Organismus si je může osvojit snadněji pokud je vystaven správným vodítkům během kritického období. Třetí otázka ohledně vrozeného příspěvku jazyku se týká jeho možné jedinečnosti. Je schopnost naučit se systému jazyka pro lidský druh jedinečná?

Bohatost vrozených znalostí – všechny děti, nezávisle na své kultuře procházejí stejnou vývojovou sekvencí. Ve věku jednoho roku začíná dítě vyslovovat první samostatná slova, ve věku dvou let začínají děti tvořit věty ze dvou až tří slov, ve věku tří let začínají být věty gramaticky správně a ve věku čtyř let již dítě hovoří téměř jako dospělý člověk. Skutečnost, že tato posloupnost je platná i v různých kulturách, ukazuje na to, že naše vrozené znalosti jazyka jsou velmi bohaté.

Kritická období - stejně jako jiné druhy vrozeného chovaní má i učení se jazyku některá kritická období. První měsíce života jsou kritickým obdobím pro vylaďovaní se na fonémy mateřského jazyka. Jsou také důkazy pro existenci kritických období při získávání zvukového systému druhého jazyka. Po několika letech učeni se druhému jazyku je pravděpodobnější, že děti budou lépe než dospělí hovořit tímto jazykem bez přízvuku a budou mu lépe rozumět v hlučném prostředí.

Imaginativní myšlení

Kromě propozicionálního myšlení dokážeme rovněž přemýšlet imaginativním způsobem, obzvláště ve smyslu zrakových představ.

Zraková kreativita – nejvíce kreativní díla vytvořili umělci a vědci pomoci zrakového myšlení. Zrakové myšlení je velmi účinné a vysoce efektivní v oblastech, jako je matematika a fyzika. Albert Einstein zřídkakdy myslel slovy, spíše své myšlenky tvořil pomoci více či méně jasných představ, které dokázal ‘úmyslně‘ opakovat a spojovat.

Myšlení v činnosti: řešení problému

Pro mnoho lidí ztělesňuje řešení problému samotné myšlení. Při řešení problému usilujeme o nalezení cíle, ale nemáme připravené prostředky jak ho dosáhnout. Musíme cíl rozdělit na dílčí cíle, dokud nedosáhneme úrovně, na které již máme prostředky k jejich dosažení.

Strategie, které lidé používají k rozděleni cílů na dílčí cíle, jsou tedy hlavním tématem ve studiu řešení problému. Jiným tématem je způsob, kterým lidé problém mentálně reprezentuji, neboť tyto reprezentace mají rovněž vliv na to, jak snadno dokážeme problém řešit.