pedagogika

Pro srovnání jsem si zvolil problematiku dětí méně nadaných. Oba autoři se plně shodují v názoru, že poslední léta jsou pro školáky obtížnější, jelikož školní nároky velice stoupají. Shodují se také v tom, že rozumové schopnosti dětí nejsou rozloženy v populaci rovnoměrně. Avšak v knize Rodiče a děti autor poukazuje na výzkum ze základních škol, který ukázal na to, že nejvíce obtíží v chování ve škole vykazují děti s lehce podprůměrným nadáním. Zatímco ve druhé publikaci se k tomuto závěru autor vyjadřuje až později, a to v podobě otázky, co se dá pro takové děti udělat. Je prý nutné, aby každé dítě bylo psychologicky vyšetřeno. Toto tvrzení dále rozvíjí Zdeněk Matějíček. Tvrdí, že nestačí dítě pouze psychologicky vyšetřit a přizpůsobit se výsledku tohoto vyšetření, je ale důležité pamatovat hlavně na charakteristický rys školních výkonnosti dětí tj., že podprůměrně nadané děti nevydávají výkon vždy a ve všem podprůměrný. Předcházení tomuto problému je dalším shodným argumentem autorů. Jde o výchovný úkol rodičů, jež se nemají zabývat pouze vymýšlením trestů, ale připravit pro dítě takové životní a pracovní podmínky, které by se v duchu zábavy staly pro děti atraktivnější.