Základní teorie psychologie osobnosti

Přestože psaychologie prodělala v posledním století výrazný vývoj, dodnes je v jejích publikacích patrný svár jakoby dvou různých psychologií, na jedné straně -=subjektivující, chápající a vysvětlující, na druhé straně-
=objektivující, která pitvá celek duševního dění a popisuje jeho izolované složky.
Subjektivující směry chápou duševní činnost jako specifický jev odlišný od fyzikálních i chemických dějů. Při jejím zkoumání aplikují výhradně „psychologické postupy“ (empatii, porozumění aj.). Nezajímají se o její dílčí elementy, ale snaží se porozumět člověku v celku jeho životního projevu: „nestuduji maltu a cihly, ale architekturu. Např: fenomenologie, psychoanalýza, individuální psychologie, humanistická psychologie, duchovědná p. aj.
Objektivující směry aplikují na zkoumání lidské psychiky postupy přírodních věd (experiment, pozorování, měření výkonu atp.). Můžeme je přirovnat k jakési „duševní chemii“. Rozebírají vědomí na dílčí prvky a ty pak zkoumají izolovaně, nejčastěji laboratorními experimenty. Patří k nim asocianisté, tvarová ps., behaviorismus, psychoreflexologie aj.

charakter

2) – souhrn psychických vlastností osobnosti, které se zakládají na mravních zásadách a projevují se v chování a jednání člověka
- je ovlivňován temperamentem a schopnostmi člověka
- je usměrňován rozumovou vyspělostí člověka
- není vrozený ani dědičný
- projevuje se v cílech, které si člověk klade a v prostředcích
- shrnuje a) obecné – (výsledkem společenského vlivu)
b) individuální vlastnosti – (výsledkem osobní zkušenosti)
3) temperament – dynamické vlastnosti osobnosti, způsobující prožívání a
chování osobnosti
- může se měnit i věkem
- Hippokratova teorie temperamentu: podle toho, která tekutina v těle převládá, vznikají 4 základní typy: a) sangvinik (stab. extrovert)
b) cholerik (lab. ext)
a) flegmatik (stab. intr)
b) melancholik(lab. introvert)

4) rysy osobnosti – povahové vlastnosti (vytrvalost, upřímnost, pravdomluvnost)