Poruchy pudu zaměřených na zachování rodu

PORUCHY PUDU ZAMĚŘENÝCH NA ZACHOVÁNÍ RODU

pudy k zachování rodu - sexuální
- rodičovský



poruchy sexuálního pudu:
kvantitativní – hermafroditismus – jedinec se není jist tím, zda je muž či žena
- genitální infantilismus – opožděný sexuální vývoj
- makrogenitosomnia praecox – předčasná pohlavní zra- lost
- dystrofia adiposogenitalis – hypofunkce pohlavních or- gánů
- hypersexualita – časté u osob s maniodepresivní psy- chózou, slabomyslných a neurotiků
- nymfománie - ženy
- satyriáza - muži
- impotentia coeundi – neschopnost erekce, většinou psy- chického rázu /strach ze selhání, psychické a fyzické vyčerpání, příliš časný pohlavní styk, trauma/
- frigidita – u žen, naprostý nezájem o sex, příčinou často zvolení nevhodné techniky tenkrát poprvé, znásilnění
- ejakulatio praecox – předčasný výron semene, psychic- ký problém
- diospareumie – pocit bolesti při pohlavním styku, psy- chický problém
- vaginismus – nemožnost polavního styku, p.p.
- anorgasmie – neschopnost dosáhnout orgasmu, důvodem špatné zkušenosti z minulosti

kvalitativní – jde o úchylné způsoby ukájení
- felace – spíše sexuální libůstka
- exhibicionismus – odhalování se na veřejnosti, ne- agresivní, pokud má možnost úniku
- očekávání děsu, hrůzy, jde o přestupek
- voyerismus – jedinec v roli pozorovatele
- sadismus, masochismus
- misofilie – pojídání výkalů partnera, souvisí s masochismem
- reziflerismus – jedinec se uspokojuje čicháním moče

- znásilnění – neschopnost navázat vztah, demeti, satyrové, lidé s poruchou sebeobrazu
- jedinec očekává strach, řev a jiné obranné reakce, pokud převezme aktivitu žena, dostaví se efekt narušeného očekávání
- pokus o únik často končí vraždou
- froterismus

abnormality s úchylným objektem – jedinec si vybírá prazvláštní „partnery“
- narcisismus – jedinec je sám do sebe zamilován
- transvestitismus – oblékání se do šatů opačného pohlaví
- transsexualismus – touha stát se osobou opačného pohlaví
- pedofilie – pedofil – ojede, ale neublíží
- pederast – setsakramentsky ublíží
- pygmalionismus – objektem socha, figurína
- fetišismus – část oděvu
- erotografomanie – dosažení uspokojení psaním vulgárních dopisů, sprostými telefonáty, očekává pohoršení, šok

poruchy rodičovského pudu:
odpor k rodičovství
porucha péče o děti – týrání a vraždy dětí

Poruchy pudu zaměřených na zachování jedince

PORUCHY PUDU ZAMĚŘENÝCH NA ZACHOVÁNÍ JEDINCE

pud – zděděná tendence k určitým činnostem, spojeným s uspokojováním potřeb, které je provázeno příjenými pocity
- řídí je šedá kůra mozková /cartex/, hypotalamus, rhinencefalon
- dělení – pudy k zachování jedince – pud obživný – řízen hypo- talamem
- pud sebezáchovy
- pud sebeuplatnění
- pudy k zachování rodu

poruchy obživného pudu:
hyperfagie - zvýšený příjem potravy
xitofobie – odmítání potravy, důsledek halucinací, bludů, forma protestu dětí
bulimie – chorobná žravost, poté často vyblití částečně natráveného osahu žaludku kvůli výčitkám
mentální anorexie – odmítání jídla za účelem zachování či nabytí vosího pasu, může vést až k poruchám menstruace a úmrtí
- u obou poruch dochází ke katechtizaci /* děvčátka z Dachau/
koprofágie – pojídání hoven
nekrofágie – pojídání mrtvol /doufám, že to platí jen pro lidské/

poruchy sebezáchovného pudu:
panika – člověk není schopen adekvátně reagovat, emocionální napětí
automutilace – sebepoškozování za účelem vyhnutí se nějaké obtížné situaci /vojna, trest/, či jako forma protestu /jedinci s nižším IQ/
sebevražda – demonstrační – úmyslem není zemřít, ale upozornit na sebe, uniknout před problémy /viz au- tomutilace/
- typické - příčinou zkrat, nezralost, únik z frustrační situace, ztráta perspektivy, únik ze sebeohro- žující situace
- normální jedinec ji nezopakuje
- bilanční – po zralé úvaze, ne v afektu, staří či těžce ne- mocní lidé
- sebeobětování - svého života ve prospěch druhých, pud sebezáchovy je zde ale silný
- fanatické - sekty

poruchy pudu sebeuplatnění:
herostratismus – přehnaná touha uplatnit se, stát se známým za každou cenu, psychotici a hysterické osoby
diogenismus – askeze, neochota vyjít z dobrovolného ústraní
- psychotici, osoby v dětství týrané.

Poruchy spánku,emoce a jejich poruchy

PORUCHY SPÁNKU

změny vědomí související se spánkem:
- hypnóza – člověk je prostřednictvím sugesce uveden do tranzu
- je mnohem těžší jedince z tranzu dostat, používá se v psychoterapii
- spánková opilost – u osob neustále buzených /např. sloužící lékař/
- spánková obrna – jedinec se vzbudí a nevládne svým tělem

- nespavost /insomnie/:
- reaktivní – člověk nemůže usnout vlivem reakce na nějaký podnět /bolavý zub, očekávání nějaké události/
- je dobré napít se mléka, projít se…
- neurotická – nedostatečný útlum některých částí mozku, způsobený neurózou
- psychotická - maniodepresivní stavy /člověk nepotřebuje spát/

poruchy spánku – diskoimézie – ztížené usínání /neurózy/
- disnistaxie – nedostatečná hloubka spánku
- disfilaxie – částečné probuzení, časté u neuróz, starých lidí
poruchy spánkového rytmu – hypersomnia diurna – přílišná denní spa- vost /častá u mladých lidí/
- inverzní typ spánku – noční sůvy
záchvaty spánku – narkolepsie – hluboký spánek trvající 1 až 2 min kdekoli a kdykoli
- kataplexie – trvá až 1 hod, jedinec ztrácí svalový tonus /prostě sebou praští/

EMOCE A JEJICH PORUCHY

emoce – doprovod našich prožitků, vyjadřující náš postoj k jevům v nás i kolem nás
- váží se k vegetativnímu napětí, k hormonálním a metabolickým změnám
- doprovázejí je zrudnutí, třes, nevolnost, sračka, pokašlávání
pocit – nejnižší stadium emoce, velmi krátké trvání
afekt – intenzivní krátkodobá, bouřlivá emocionální a nekontrolovatelná reakce /vztek, radost, smutek, strach/
- možné i zúžení vědomí, ztráta sebeovládání
- nedochází-li k jejich ventilaci, městnají se a usazující se adrenalin může poškodit organismus, nehledě na nebezpečí silných a nekontrolovatelných výbuchů s destruktivními i sebedestruktivními účinky, vyvolaných podprahovými podněty /zvýšená emoční dráždivost/
- dají se měřit /EEG - elektroencefalograf, KGR - změny odporu kůže/
- sympatikus - připravuje tělo pro afekt
- parasympatikus - utlumuje afekt /snížení tepu a tlaku, pocit hladu/
nálada – déletrvající citový stav /2 až 3 dny/, podle nějž reagujeme
vášeň – velmi silný citový stav, dlouhotrvající emoce zacílená na nějakou činnost

poruchy emocí:
patický afekt – extrémě silný, na vrcholu dochází k zastření vědomí a k amnézi, provází jej ztráta sebekontroly, vzniká při městnání afektů /jedinci se silnou sebekontrolou/
paroxysmální afekt – obrovská úzkost, strach, časté u epileptiků
schizobizardní stavy – propojení lásky a nenávisti
idiosynkrazie – přecilivělost na určité počitky /skřípání, šustění látky…/, doprovázená vegetativní změnou /kopřivka/
patická nálada – trvá týdny až měsíce, bývá velice silně vyjadřována
- nelze nalézt objektivní příčinu a nelze jedince od ní odklonit
depresivní nálada – deprese trvá douho a je značně hluboká
- sebevražedné choutky, při pokusu o rozveselení se prohlubuje
anxiozní nálada – úzkostná, nelze zjistit, čeho se jedinec bojí
- zdrojem děsy z minulosti, sebevražedné choutky
euforická nálada – příliš nadšený jedinec, postrádá ochranné prostředky, jeho afektivita je snížena
- dementi
expanzivní nálada – vše patří jen mě, manici
morózní nálada – podrážděnost, kritika všeho a všech, epileptici
manická nálada – hyperaktivita, neschopnost soustředění, grimasy, povrchní veselost
apatie – snížení reaktivnosti, bloumání bez cíle, deprese
deprese – stav skleslosti, ztráta životního elánu

afektivní labilita - rychlé střídání protikladných afektů /+ a - /
- časté u hysterek /touha být středem pozornosti, někdy upadají až do záchvatů x jen za přítomnosti publika/
afektivní ambivalence – podnět je prožíván zároveň jako příjemný i nepříjemný /nechráněný pohlavní styk/
- masochista - MUČ MĚ!
- sadista - NE!

Vědomí a jeho poruchy

VĚDOMÍ A JEHO PORUCHY

vědomí – psychický stav, během něhož registrujeme podněty
- složky – lucidita – ostrost, s jakou příslušné jevy procházejí vědomím
- idiognozie – schopnostpřiřazení určitého obsahu vědomí jistému vlastníkovi /mě – já si uvědomuji, mé vědomí je mé vědomí a nikdo se mi do něj srát nebude!/
- orientace – vlastní osobou, místem, časem
- krvácení do mozku - zména šířky zornic


poruchy:
- zastřené vědomí – porušení lucidity
- somnolence – jedinec nevnímá okolí, probere se jen při intenzivním podnětu, vypadá to jako hluboký spánek /únava, intoxikace/
-sopor – hlubší, jedinec reaguje jen na velmi bolestivé podněty, komunikace zcela nemožná
- kóma – jedinec naprosto nereaguje, bezvědomí
- synkopa – mdloba, je nutné uložit mrtvolu tak, aby se jí prokrvila ústředna

- obluzené vědomí – velmi silně narušena idiognózie a orientace
- delirium – životu nebezpečný stav vyžadující léčení
- obrovská zátěž pro organismus
- jedinec trpí nepříjemnými halucinacemi, může dojít k sebepoškozování
- krátkodobé, ale intenzivní
- amence – dlouhodobý, ne tak intenzivní průběh, u těžce nemocných v poslední stadiu
- negativní prožívání, narušena orientace /ztratí se když slezou z lůžka/

- mrákotné stavy /obnuvilace/ - narušení idiognózie a orientace
- deliriózní – podobné deliriu
- stuporózní – jedinec ztuhne, není schopen pohybu, může trva minuty i týdny
- stupor – pacient nekomunikuje, nikdo neví, co udělá, u psychotiků a schizofreniků
- vigilambulantní - na první pohled normální jednání, po probrání si jej však jedinec nepamatuje, malý epileptický záchvat
- Gansenův syndrom – špatné odpovědi na otázky, typické pro vězně
- patické alkoholové opojení – jedinec v něm je před soudem zbaven odpovědnosti za své činy
- časté u osob stižených únavou, kteří, když vypijí svou obvyklou míru, jsou mnohem více nasračky než je běžné

Myšlení a jeho poruchy

MYŠLENÍ A JEHO PORUCHY

myšlení – proces, jenž završuje poznání tím, že postihuje hlubší vztahy a souvislosti mezi předměty a jevy poznávanými prostřednictvím počitků
- proces zprostředovaného a zobecněného poznávání skutečnosti prostřednictvím myšlenkových operací
- zahrnuje mentální aktivity spojené s utvářením pojmů, soudů, úsudků, řešením problémů, tvořivostí

poruchy:
- poznáme je z poruch řeči a chování
příčiny – nádor na ústředně, ožralství, zfetovanost, utahanost, sociální prostřednost, psychická onemocnění
bradypsychismus – zpomalené myšlení
tachypsychismus – zrychlené myšlení, myšlenkový trysk
logorhoe – myšlení předbíhá mluvu – projevu nelze rozumět /časté u malých dětí/
ulpívavé myšlení – setrvání na jedné myšlence, neschopnost přeladit se na jinou, časté ve stavu mezi bděním a spánkem
nevýpravné – mizerná obsahová stránka řeči, bez logiky
zabíhavé – jedinec nepostupuje ve svých úvahách kupředu, ale uhýbá stranou
- záměrné u politiků, nezáměrné u dětí
roztržité – přemýšlení o spoustě věcí najednou
inkoherentní – postrádající logiku, projevuje se „slovním salátem“ /je- dinec mele páté přes deváté, neologismy, koprolasie, pornolasie/, časté u psychotiků, schízáků/
dereistické – denní snění, typické u dospívajících
- různé sny u chlapců /promiskuitní/ a dívek /monogamní/
autistické – uzavření se do sebe, jedinec nedělá rozdíl mezi člověkem a kusem nábytku
patologické – nesmyslná interpretace vjemů, nepostrádá logickou po- sloupnost
- spojeno s negativním rožíváním
vtíravá myšlenka – myšlenka vracející se proti naší vůli, nemusí mít vztah k aktuálnímu prožívání /stupidní song z rádia/
myšlenkový záraz - zastavení myšlení vlivem silného emocionálního napětí /časté u dětí perfekcion. rodičů - při zkoušení se najednou „zaseknou“/
magické myšlení - tendence vnímat běžné podněty jako varující symboly /shlídnutí - těhotné se měly vyhýbat sledování ošklivých věcí a dívat se jen na ty krásné, aby dítě bylo zdravé/
patické nejistoty – nejsme si jisti, zda jsme něco důležitého učinili /Zamknul jsem ty podělaný dveře?!?/
- jde zpravidla automatické úkony, za normálního stavu je díky kontrole dostaneme do vědomí, za stavu patické nejistoty však nikoli /Zkontroloval jsem to správně?/ - jedinec nakonec není schopen dělat nic jiného
fobie – vtíravý strach s obrovskou intenzitou, vyváří se v souvislosti s velmi nepříjemným zážitkem, vázáno na hypersenzitivitu
- klaustrofobie
- agorafobie
- zoofobie
- thomatofobie – jedinec nemyslí na nic jiného, než jak neumřít
- eichmofobie – strach ze špičatých předmětů
- nozofobie – strach z onemocnění

obscese – stav, kdy proti vtíravé myšlence použijeme obranné úkony, abychom se jí zbavili /chorobné mytí rukou, související se strachem z infekčního onemocnění

bludy – chorobné nevývratné přesvědčení jedince o nějaké skutečnosti
- nesmí se nemocnému vymlouvat, to jej v nich jen utvrzuje
- typy:
- makromanické – megalomanický – jen já jsem ten nejlepší
- reformátorský – jedině já spasím svět
- inventorní – jedině já jsem předurčen k velkým vynálezům
- mikromanické – pseudomegalomanický – jsem nejhorší ze všech, trpěti budu věčně
- autoatkualizační - sebeobviňující
- hypochondrický - paranoidní - persekuční – stále po mě někdo jde - žárlivecký – jsem stále partnerem podváděn - erotomanický – je zcela jisté, že mě tato osoba miluje
.

Poruchy pozornosti a paměti

1. PORUCHY POZORNOSTI A PAMĚTI

pozornost – psychický stav, během něhož jsme soustředěni jen na jednu oblast a někdy ani nevnímáme okolí
- typy:
- záměrná /úmyslná/ - při práci je důležité překonat ostatní působící podněty
- neúmyslná /bezděčná/ - upoutá nás to, co nás zajímá, nebo nějaká nenadálá změna prostředí /hluk, světlo/
- vlastnosti - selektivita
- tenacita – setrvání u určitého obsahu vědomí na delší dobu
- vigilita – možnost rychle obrátit pozornost jinam
paměť – schopnost zachovat a znovu si vybavit obsah, který prošel naším vědomím
- člověk dokáže vzpomínku časově zařadit
- součásti – vštípivost – schopnost zapamatovat si nové
- podržitelnost – schopnost zachovat zapamatované
- výbavnost – schopnost vybavit si zapamatované

poruchy pozornosti a paměti:
aprosexie – neschopnost pozornosti
hypoprosexie – snížená schopnost pozornosti ve všech složkách /kapacita, stabilita, koncentrace/
hyperprosexie – zvýšená schopnost pozornosti /u hypochondrů – zaměření se na sebepozorování/
paraprosexie – při velké duševním napětí /sportovec reaguje na povel ke startu buď pozdě, nebo brzy, anebo jej vůbec neslyší/
rozptýlenost pozornosti – porucha schopnosti koncentrace
- neschopnost zaměřit ji a udržet
hypermnézie – neobvykle dobrá paměť
hypomnézie – snížení paměti, zkreslování do paměti uložených obsahů, špatné časové řazení, neschopnost vybavení
- příčinou únava, vyčerpání, roztržitost
vzpomínkový klam – osoba si vzpomíná na něco, co se vůbec nestalo
amnézie – selhání paměti v určitém časovém období, kdy se jedinec nacházel v mrákotném stavu či v bezvědomí /úraz, patický afekt, epileptický záchvat/

Psychopatologie

1. OBECNÉ POJMY

psychopatologie – zabývá se psychickými poruchami a k nim se vážícími psychickými a somatickými chorobami
patopsychologie – zkoumá, jak somatická onemocnění působí na psy- chiku

normalita - stav, kdy je jedinec pschicky zdravý /Gaussova křivka – optimum/
- nepřítomnost psychických poruch, integrace jedince, emoční zralost, pozitivní sebeobraz, kontakt s realitou, přizpůsobení se ostatním a zároveň nezávislost
- normalita vzniká v průběhu ontogeneze
abnormalita - subjektivní pocit
choroba – objektivní skutečnost, soubor symptomů /jinak syndrom/
- primárně organická, psychogenní
- činitelé – patogenetičtí – přímo způsobí poruchu
- patoplastičtí – zesilují příznaky choroby
- predispoziční
- provokující – spouštějí choroby /organické, sociální, psychické/

2. VNÍMÁNÍ A JEHO PORUCHY

vnímání – schopnost odrážet realitu kolem nás i v nás
- vnímáme pomocí – receptorů - exteroreceptory
- interoreceptory
- proprioreceptory
- aferentních drah – vedou do mozku
- práh citlivosti – podprahové – ještě nejsme schopni vnímat
- nadprahové – už nejsme schopni vnímat
senzitivita – zvýšená citlivost vnímání, dá se trénovat
vjem – soubor počitků + životní zkušenost
- obraz předmětu/jevu v našem vědomí, objekt na nás přímo působí
představa – obraz předmětu/jevu bez působení příslušného podnětu
- není tak ostrá, bývá subjektivně zabarvena
smyslové klamy – hůl do vody ponořená zdá se býti nalomená
iluzorní vjem – při zvýraznění jednoho prvku podnětného pole pře- stáváme vnímat ty ostatní /využito kouzelníky/
pareidolie – do určité míry má tuto schopnost každý
- pod neurčitými tvary vidíme něco konkrétního
eidetická vloha – hlavně u malých dětí /do 10 let/
- schopnost perfektně si zapamatovat všechny podněty z pole /vytvoření představy ostré jako vjem/, ale neschopnost postihnout vztahy mezi nimi /např. pexeso/
paobraz – obraz podnětu je i po skončení jeho působení ostrý jako vjem
synestezie/spolučití/ - k stimulovanému analyzátoru se připojí analyzátor nestimulovaný /barevné slyšení/
hypersenzitivita – může představovat subjektivní problém

poruchy vnímání:
- depersonalizace – somatopsychická – negativní vnímání vlastního těla /u anorektiků/
- autopsychická – dojem ztráty citového doprovodu prožívání /absolutní chlad/
- allopsychická – vnímání zdánlivých změn okolí vedoucí až k ztrátě orientace
- iluze – zkreslené vnímání určitého skutečného podnětu
- podnět vždy působí, ale jedinec ho vidí jinak
- příčiny – psychosomatické poruchy, demence, intenzivní emocionální napětí /afekt/, nadměrná únava
- pseudoiluze – iluze korigovaná rozumem /keř ve tmě nám připomene postavu, korekce – Zase se mi něco zdá!/
- halucinace – dojem reálného vjemu, i když žádný podnět nepůsobí
- na rozdíl od představy si jedinec neuvědomuje, že pod- nět nepůsobí
- schizofrenici, paranoici, narkomani /LSD/
- typy – jednoduché - taktilní, zraková /foton – záblesk světla/, sluchová, čichová, chuťová, pohybová
- kombinované – mikropsie – zmenšené vidění
- makropsie – zvětšené vidění
- konkrétní předměty, výjevy
- bizardní halucinace:
- verbálně motorické Segelsovy – přesvědčení, že někdo hovoří našimi ústy
- inadekvátní – člověk vnímá nepříslušným orgánem /slyší očima/
- negativní – analyzátory normálně fungují, podněty jsou však chybně vyhodnocovány, nebo nejsou vyhodnocovány vůbec
- intrapsychická – souvisí s poruchami myšlení, jedinec má dojem, že mu někdo krade nebo nutí myšlenky /člověk někoho bez příčin zabije, protože si myslí, že mu to někdo nařídil/
- senzomotorická deprivace