Zvládání zátěže:

Co to je zvládání? Podle Lazaruse a Folkmanové: stále se měnící kognitivní a behaviorální úsilí jedince zvládnout, popřípadně tolerovat nebo redukovat požadavky, jež zatěžují, či dokonce převyšují jeho psychické zdroje.
Novější definice: (P. M. Kohn)
Zvládání = vědomé adaptování se na stresor
Hlavní dimenze zvládání:
1. Funkce (zvládání zaměřené na zvládání problémů…)
2. Jedincovy cíle (primární a sekundární kontrola a řízení)
3. Metody převážně kognitivní, převážně behaviorální)
4. Orientace (angažovat se, vstupovat do problému…)
5. Podstata řídících procesů (regulace přev. behaviorální, emocionální … )

Psychosociální stres:

Soubor závažných procesů
Psychologické procesy plynoucí ze sociálních faktorů
Procesy sociálně podmíněné, sociálně situované, vyvolávají mnohé z projevů dysforických afektivních procesů (opak eufor. procesů)
Jev vyvolaný působením psychologického distresu, který je časově nejbližší.
Odráží jedincovu neschopnost včas předejít nebo alespoň minimalizovat procesy typu vnímání, zapamatování nebo představování si výskytu znevýhodňujících okolností, které reálně (nebo jen v jedincově fantazii) významným způsobem narůstají nebo vzdalují jedince žádoucím stavům či stavům jedincem ceněným.
Psychologický stres: případy, kdy je bezprostřední, nejbližší stresor vnímán jako jev ohrožující žáka, jako soubor velmi náročných požadavků kladených na žáka.

Zkoušení u tabule:

Kdo to tam kecá, chce nám snad předvést duševní striptýz??
Slečno, to mluvíte ultrazvukem? Pokud ne tak za pět…

Jak působí zkoušení u tabule na žáka:
Dítě má trému, je nervózní, zapomíná vlivem těchto činitelů
Jiným žákům ústní zkoušení nevadí, tvrdí, že mohou mnoho věcí „okecat“
Obdržení špatné známky: může být prožíváno jako osobní selhání a současně jako ohrožení vztahu s rodiči. Někteří žáci se špatnými známkami motivují k učení…

Školní zátěžové situace:

• Primárně se týká žáka jako jednotlivce nebo skupiny žáků
• Vyskytuje se ve škole nebo těsně se školou souvisí
• Má různorodé zdroje (vnější/vnitřní, žákem ovlivnitelné/neovlivnitelné, stabilní/nestabilní…)
• Působí dlouhodobě, krátkodobě, spojitě, přerušovaně
• Je aktuální (funguje reálně), je potenciální (funguje jako hrozba)
• Mívá trojí podobu: obvyklých požadavků, nároků nebo závažnější výzvy nebo dokonce ohrožení bio-psycho-sociální sféry žáka
• Bývá provázena nepříjemnými nebo negativními psychickými stavy žáka
• Mívá dvojí účinek: buď se její působení postupně kumuluje, až dosáhne kritické hranice, anebo představuje momentální nápor na žáka
• Dá se hodnotit objektivně, ale mnohem důležitější je, jak ji vnímá, prožívá a hodnotí konkrétní jedinec

Spektrum zátěžových situací se s nástupem dítěte do školy rozšiřuje. Přibývá jejích zdrojů – učitelé, spolužáci, rodiče,požadované tempo činnosti. Pravděpodobnost komplikací vzrůstá, pokud dítě pochází z méně podnětného rodinného prostředí, z etnika odlišujícího se od majority, pokud je zdravotně nebo mentálně znevýhodněné. Tato znevýhodnění mohou vyústit v poruchy učení a chování.

Distres:

špatná, zlá zátěž, spojena s negativně laděnými emočními procesy (zklamání, strach, leknutí)

Eustres: zátěž příjemná, radostná, vázána na pozitivně laděné emoční procesy (radostné vzrušení, nadšení)

Frustrace: neuspokojení z nějaké činnosti, prožívání nezdarů, či zklamání ze zmaření, či nedosažení nějakého cíle, či neuspokojení důležité touhy, potřeby nebo přání

Deprese: dlouhodobá silná frustrace, nepříznivý stav hrozí, že úzkostné reakce povedou k tělesnému a duševnímu selhání

Zvládání školní zátěže

Stres: soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu

Stresory:
• Fyzikální (teplo, chlad…)
• Toxické (různé jedy)
• Infekční
• Fyzické (těl. námaha až vyčerpání)
• Psychické
• Sociální

typy asertivity:

základní - jednoduché vyjadřování názorů, myšlenek a citů
- empatická - vnímavost vůči druhým
- eskalující - stupňující se, neměla by přejít do agrese
- konfrontativní - vyžadování doplňujících a upřesňujících informací, na jejichž základě lze formulovat určité stanovisko

- asertivní techniky:
- pokažená gramodeska - neustálé opakování jednoho požadavku
- otevřené dveře - přiznání, že na tom, co říká oponent, něco je (dobré pro partnerské vztahy)
- volná informace - přiznání svých chyb (těch, které oponent pokládá za důležité)
- negativní aserce - přijímání svých chyb a omylů
- negativní dotazování - aktivní podpora kritiky za účele získání nebo vyčerpání informací
- selektivní ignorování - na kritiku nereagujeme, ale dáváme najevo, že posloucháme

ASERTIVITA

- umění zdravého sebeprosazování, optimální stav mezi agresivitou a
pasivitou


- asertivní práva:
- 1. - právo posuzovat naše vlastnosti, chování, myšlenky a emoce a být za jejich důsledky odpovědný
- 2. - nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující naše chování
- 3. - posoudit, zda a nakolik jsme schopni řešit problémy jiných lidí
- 4. - změnit svůj názor
- 5. - udělat chybu a být za ni zodpovědný
- 6. - říct „Já nevím.“
- 7. - být nezávislý na dobré vůli ostatních
- 8. - dělat nelogická rozhodnutí
- 9. - říct „Já ti nerozumím.“
- 10. - říct „Je mi to jedno.“
- 11. - rozhodnout se, zda budeme jednta asertivně nebo ne

- explorační - úkolem upřesnění výsledků
- konfirmační
- metodický - úkolem navržení nových postupů zaručujících spolehlivé výsledky
- aplikovaný - úkolem řešení konkrétních požadavků vyplý- vajících z potřeb lidské společnosti

- proměnná - nezávislá - plánovitě provedený zásah do experimentu
- závislá - vyvolaná nezávislou
- rizika - odtrženost od běžného života

- sociogram - vynesení voleb do soustavy souřadnic (osový), nebo do terče (kruhový - každé mezikruží představuje ur- čitý počet bodů, nejvíce uprostřed)

- experiment:
- zkoumání psychických jevů ve vzájemě vytvořených podmínkách
- musí být opakovatelný (při opakování možnost změny podmínek)
- typy - laboratorní
- terénní
- přirozený - simulace běžných životních situací

- postup:
- zpracování seznamu členů skupiny
- příprava škály k posouzení jedince (numerická šká- la s verbálním zakotvením)
- pětibodová škála - 5 B - populární
- 4 B - velmi oblíbený
- 3 B - oblíbený
- 2 B - málo oblíbený
- 1 B - neoblíbený
- každý člen dostane seznam jmen a ke každému při- řadí počet bodů podle toho, jak je u něj dotyčný oblíben
- vyhodnocení pomocí tabulky - sloupec - jak sku- pina posuzuje je- dince
řádek - jak jedinec posuzuje skupinu

- sociometrické šetření - provádíme jen v uzavřené soc. skupině
- výsledky šetření musí být anonymní
- vyhodnocení - skupina do 15 osob - grafický záznam vzájemných voleb
A B
C B
D B
- sociometrická matice - škála musí být lichá, 0 se nedoporučuje, měla by mít verbální zakotvení

- sociometrie (Moreno):
- zjišťování a anállíza vztahů v malých skupinách preferenčními vol-
volbami (sympatie x antipatie)
- postižení dynamických vztahů ve skupině, nálady v ní
- sociometrický status - indexová analýza
- pozitivní status osoby X = počet osob volících X
N-1
- negativní status osoby X = počet odmítajících X
N-1

druhy rozhovorů:

podle způsobu provedení - panelový - sleduje vývoj mínění osoby v určitém časovém intervalu
- skupinový - diskuse
- klinický - zaměřen na skryté motivy (psychoanalýza)
- ohniskový - zjišťování reakcí objektu na různé podněty
- nezaměřený - cílem dosáhnout u objektu co největší otevřenosti
- podle typu navazování osobního vztahu - měkký - sympatie
- tvrdý - antipatie (výslech)
- neutrální

rozhovor:

fáze - podnět reakce na podnět sdělení názoru na podnět
- účel rozhovoru - diagnostický, psychoterapeutický, poradenský, vý- chovný
- dotaz - přímý - zpovídané osobě je zřejmý účel dotazu
- nepřímý - zpovídaná osoba se domnívá, že účel dotazu je ji- ný
- organizace - nestandardizovaný - volný
- standardizovaný - řízený (otázky předem připraveny)
- polostandardizovaný - některé otázky předem při- praveny, jiné vymýšleny během rozhovoru
- intruze - násilný vstup do rozhovoru

test:

standardizovaná písemná zkouška
- didaktický test - vědomosti a dovednosti
- psychologický test - senzomotorické, duševní fce, psychické procesy
- požadavky - objektivita - měřitelnost položek testu
- validita - co měřiti má, nechť měří
- reliabilita - nechť přesně měří, aby vždy dosaženo bylo výsledku shodného při opakování u téže o- soby
- typy - dle potřebného času - testy rychlosti
úrovně - dle funkce - testy výkonnosti osobnosti
- dle počtu sledovaných jevů - jednorozměrné
- vícerozměrné - dle formulování úloh - verbální
- nonverbální

- dotazník:
- typy otázek - otevřené
- uzavřené
- typy dotazníků podle cíle - průzkumný - anketa, odhalování stavu
- výzkumný - studování kauzality
- osobnostní inventář - dotazník postihující několik stránek osobnosti, využíván při introspekci
- požadavky - dotazník nesmí být dlouhý, v jeho úvodu musí být vy- světlen cíl výzkumu, otázky nechť jsou jasné a výstižné, z otázek nesmí být zřejmé, co chce tazatel slyšet
- etapy realizace dotazníku - stanovení problému
- vybrání reprezentativního vzorku
- vlastní sestavení dotazníku
- předvýzkum
- vlastní výzkum
- kvantifikace
- analýza
- interpretace

registrace výsledků pozorování:

nepřístrojová - protokolování (prostý zápis informací), kódování in- formací (přiřazování jevů do kategorií)
- přístrojová - magnetofon, diktafon
- hodnotící stupnice - numerická - body
- grafická - úsečka rozdělená na díly
- standartní - nejdříve bodovány typické osoby, poté nevyhranění (z hlediska jevu, jejž pozorujeme)


- rozbor dokumentů a dalších produktů lidské činnosti:
- třídní výkazy, dětská kresba (vývojová psychologie), sešity, deníky,
písemné a slohové práce, verbální projev