Duševní zdraví a duševní poruchy

Duševní zdraví – souvisí s fungováním a souhrou mnoha aspektů předchozího vývoje, současného stavu i očekáváním budoucího života.
Duševní porucha – změna některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání a znesnadňuje interakci člověka s jeho sociálním okolím. Dělí se:
psychózy – hluboké neuropsychické poruchy, které vážně narušují osobnost (např.: schizofrenie – rozštěpení osobnosti, maniodepresivní psychóza – chorobné změny nálad)
neurózy – poruchy lehčího rázu, bez organických poruch mozku
psychopatie – dlouhodobá odchylka od běžných projevů osobnosti, leží někde mezi neurózou a psychózou
oligofrenie (slabomyslnost) – nerozvinutost poznávacích schopností a procesů
Psychohygiena – (duševní hygiena) podporuje a rozvíjí duševní zdraví, soubor opatření i postupů

Člověk v náročné životní situaci

Stres – tlak způsobující vnitřní napětí, je spojen se zvýšenými nároky na člověka
Frustrace – stav, vyvolaný působením překážek na cestě k cíli (deprivace – odcizení – nedostatek podnětů, kladných citů).
Agrese – způsob reakce na zátěž; násilí, slovní napadání, nadávky, výhružky, urážky, ironie.
Únik – izolace, vyhýbání se povinnostem či nepříjemnostem, únik do nemoci, vzdorovitost

Struktura osobnosti:

1) schopnosti
2) charakter
3) temperament
4) rysy
1) schopnosti – vlastnosti osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti
- nejsou vrozené, jen vznikají a rozvíjejí se na zákl. vrozených vloh
- jedna vloha může být základem několika schopností a naopak
- nejsou jediných předpokladem úspěšné činnosti
- úroveň schopností může být různá:
a) nadání – soubor vloh
b) talent – rozvinutý soubor schopností, který
umožňuje dosažení vynik. výsledků
c) genialita – mimořádně rozvinutý talent
Schopnosti rozdělujeme na všeobecné a specifické
Inteligence – je všeobecná schopnost, protože podmiňuje úspěšné vykonávání
více činností
= schopnost učit se a získané poznatky uplatnit v praxi
= schopnost řešit samostatně a kvalitně různě složité problémy
- úroveň se číselně vyjadřuje kvocientem inteligence (IQ)
- jestliže se mentální a fyzický věk shodují, IQ = 100
Vedle inteligence teoretické rozlišoval Thorndike také i. sociální a praktickou.
Podle Catella má inteligence složku biologickou (danou možnostmi výkonu mozku) a kulturně-vzdělanostní (určovanou mírou vědomostí a kultivace osobnosti, která s věkem neklesá)

Psychologie osobnosti, determinace

Někdy se bere jako součást psychologie obecné, jindy je samostatná psychol. disciplína.
předmět: osobnosti jako nositelé neopakovatelného, dynamického, svérázně strukturovaného komplexu vnitřního psychického života a předmětně zaměřené činnosti na základě vrozených a získaných zkušeností
 zabývá se schopnostmi, temperamentem, charakterem atd.

Osobnost = člověk jako jedinečný psychologický celek (má i obecné rysy)
- je utvářena ve vztazích mezi lidmi a ve společnosti a v nich se také projevuje
- projevuje se jako relativně stálá, ale dynamická
- formuje se během života, nikdo se nerodí jako osobnost

Motivace

-souhrn činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, nebo naopak utlumuje a brzdí
- potřeby – jsou to základní motivační síly, jsou hierarchizovány
- zájmy – jsou to motivy získané, vyjadřují jedincův vztah k činnosti
- návyky – získané motivy, reakce na podněty
- perspektivy a cíle – (strategické=dlouhodobé; taktické=krátkodobé); postupné cíle
- hodnoty – vyjadřují, čemu dáváme přednost; individuálně hierarchizované
- postoje - specificky získané, dávají impuls k určitému chování či jednání
- emoce – hodnotí objekty poznávání a činnost

Lidská činnost

- v lidských činnostech probíhá vzájemné působení člověka a prostředí; základní druhy jsou:
hra – obsahem hry je radost z ní samotné , jejím prostřednictvím se dítě učí zvládat různé dovednosti, získávat informace
učení – poznávání světa, osvojování vědomostí, získávání zkušeností
práce – přispívá k uspokojování potřeb, k dosahování společných cílů
zájmové činnosti – relaxační, zábavná funkce, formují člověka
učení
-získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného. Výsledkem učení je každá změna chování, prožívání, která má trvalejší charakter.

-rozlišujeme 4 druhy lidského učení:
1.) učení poznatkům – osvojování vědomostí a informací
2.) senzomotorické učení (smyslově pohybové) – rozvíjí senzomotorické dovednosti
3.) učení intelektovým schopnostem – učení se metodám řešení problémů, rozvíjí myšlenkové procesy a intelekt
4.) sociální učení – člověk se učí žít mezi lidmi, začlenit se do společnosti
- výsledky lidského učení
vědomosti – soustavy představ a pojmů, které si člověk osvojuje
dovednosti – dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
-senzomotorické, intelektové, sociální
návyky a postoje – dílčí psychické předpoklady, které pobízejí člověka v určité situaci k určitému chování
Výsledky učení závisejí na postupu při učení – na metodě učení, výsledcích učení předchozího, na motivaci , na rysech a vlastnostech jedince a na vnějších podmínkách. Chyby přispívají ke správnému osvojování činností. Odměny a tresty.

Struktura osobnosti

– rozlišujeme schopnosti, rysy, temperament a charakter
1.) schopnosti – jsou to psychické vlastnosti, které umožňují člověku naučit se určitým činnostem a vykonávat je; schopnost  činnost
- vybíjí se z vloh (=biologický, vrozený předpoklad pro utváření schopností)
- za příznivých podmínek se z vloh může vyvinout nadání, talent, genialita (soubory dobře rozvinutých schopností),
dovednosti – speciálnější, než schopnosti, rychlejší osvojení
a.) intelektové schopnosti = soubor schopností sloužících k poznávání a řešení problémů, učit se a používat naučené
b.) tvořivost – kreativita = předpoklady pro tvůrčí činnost a tvořivé řešení problémů
2.) rysy – jsou to psychické vlastnosti, které se projevují určitým způsobem prožívání, chování, jednání (např.: extroverze  introverze, dominace  submise,…)
3.) temperament – je to soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, zejména při citových procesech
typy temperamentu: flegmatik, sangvinik, cholerik, melancholik
4.) charakter – je to soubor vlastností osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských a morálních požadavků

osobnost biologické vlohy
sociální vlohy
psychologické poznání pomocí činností (hra, učení, práce, zájmové činnosti)
psychické vlastnosti schopnosti senzomotorické
intelektuálníinteligence
kreativita
rysy temperament
charakter

Osobnost

Formování a vývoj osobnosti je ovlivněn dědičností, prostředím i vlastní aktivitou. Realizuje se zráním (vnitřní biologičtí činitelé) a učením (souvisí s interakcí jedince a prostředí)  vývoj člověka je ovlivněn působením biologických, psychologických a sociálních faktorů.

Periodizace vývoje jedince: (ontogenetická psychologie)
DĚTSTVÍ – DOSPÍVÁNÍ - DOSPĚLOST
1.) prenatální období – (početí narození), zajištění některých psychických funkcí a reakcí
2.) novorozenecké období – ( 1 měsíc), kontakt s matkou
3.) kojenecké období – (1 rok), rychlý rozvoj, formování sociálních vztahů
4.) batolecí období – (3 let), jemná motorika, komunikace, odpoutávání se od matky
5.) předškolní věk – (vstup do školy), kooperativa, konstruktivita, formace svědomí
6.) mladší školní věk (12 let), počátky pohlavního dospívání, rozvoj myšlení, sociálních vztahů, sebepojetí, sebehodnocení
7.) pubescence (15 let), biologické, psychologické, sociologické změny
8.) adolescence (22 let), osamostatňování, rozvoj sexuality, volba povolání
9.) časná a střední dospělost (45 let), realizace pracovní činností
10.) pozdní dospělost (65 let), změna profesních vztahů, vrcholný profesní vývoj
11.) stáří – senium (smrt), změna osobnostních rysů – rozklad osobnosti

Psychologické směry

Experimentální psychologie – W.Wundt, E. H. Weber, G. T. Fechner. H. Ebbinghause
důraz na bezprostřední zkušenost, její analýza na psychické elementy, určení spojení mezi nimi, vztah mezi drážděním smyslových orgánů fyzikálními podněty a zkušeností (pocity, prožitky), které následují
Behaviorismus – J.B. Watson, I.P.Pavlov, E.Ch. Tolman, B.F. Skinner
zkoumá chování člověka, jeho vnější projevy, S-R schéma (podnět-stimulreakce-response); chování = sled naučených odpovědí, prožívání = černá schránka
Tvarová psychologie (gestaltismus) (něm. Gestalt – tvar) – W.Köhler, K.Lewin
psychologie celku: „celek je víc než suma částí“
Kognitivní psychologie - modelování psychických procesů
Hlubinná psychologie – psychoanalýza - S. Freud, C.G.Jung, A. Adler, E.From
lidské projevy=souhra vědomých a nevědomých procesů, význam nevědomí, sexuality
Rozdělení duše na: ID (podvědomí) – EGO (vědomí) – SUPEREGO (svědomí)
Humanistická psychologie – A.H.Maslow, C.R.Rogers, V.E.Frankl
stojí mezi behaviorismem a psychoanalýzou; orientuje se na seberealizaci člověka; člověk = aktivní tvůrce své existence, důraz na prožívání životních situací, sebevnímání, sebeprožívání

Psychologické disciplíny

1.) Obory základní (teoretické)
Obecná psychologie – zkoumá obecně platné zákonitosti psychického dění , odhlíží od rozdílů mezi lidmi a zajímá se o to, co je společné všem.
Psychologie osobnosti – zabývá se jedincem, vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi.
Sociální psychologie - věnuje se sociální determinaci jedince a sociálnímu chování lidí , působení malých a velkých sociálních skupin na člověka
Vývojová psychologie – zabývá se změnami psychiky člověka v čase (zoopsychologie, historická psychologie, ontogenetická psychologie).
Psychopatologie, Srovnávací psychologie, Psycholingvistika

2.) Obory aplikované (praktické) – dělí se podle oblastí praxe, ke kterým se vztahují
Klinická psychologie – řeší otázky diagnostiky, terapie i prevence duševních chorob a poruch
Pedagogická psychologie – zabývá se aspekty rozvíjení člověka, řeší otázky výchovy a vzdělání
Psychologie práce – zkoumá vnitřní i vnější podmínky pracovního procesu
Forenzní psychologie – zabývá se chováním a prožíváním lidí v situacích regulovaných právem

PSYCHOLOGIE

- Chce porozumět prožívání, chování a jednání lidí, předvídat je a pomoci působit na ně.
Usiluje o poznání a porozumění.

lidská psychika (  duše – teologie) zahrnuje prožívání (subjektivní), chování (projevy lidské psychiky) a jednání (směřuje k určitému cíli).

moderní, společenské, empirické vědy; vědy historické – obracejí se do své vlastní historie; platnost jejich zákonů je pravděpodobná.

„Vědy přírodní se složitými postupy snaží dobrat relativně jednoduchého a dlouhodobě platného řešení; společenské vědy se snaží věci neustále prověřovat a komplikovat – např. ,věčné otázky‘“

Vyčleňují se z filosofie, jako reakce na vznik moderní společnosti
V polovině 19. století se objevuje proud moderního, racionálního myšlení; projevuje se snaha opustit abstraktní, teoretické spekulování a více se věnovat konkrétnímu, empirickému zkoumání POZITIVISMUS – důraz na vědeckost, fakta, empirii, pozorování, experimentální a srovnávací způsob. Pokusy o reflexi problémů moderního člověka.

Cíl vědeckého poznání = popsat, vysvětlit, porozumět (=pochopit systém, analyzovat jej)
Usilují o propojení funkce poznávací a praktické (ideologická, terapeutická); přispívají ke kultivaci člověka, rozvíjejí jeho potenciál.

Thomasův teorém – lidé se chovají podle svých představ o světě
R. K. Merton – lidé jednají jako aktivní subjekt
Aristoteles – člověk=bytost společenská (zoón politicon), b. mluvící, myslící (z. logon echon)

Psychologie – předmětem vědy je jedinec, analýza osobnosti, struktura osobnosti, dynamika
psychických jevů, interpersonální vztahy z pohledu individua
Sociologie – předmětem vědy procesy, probíhající v sociálních systémech, sociální jednání
(jednání jedince v rámci společnosti), společenské vztahy, sociální skupiny
Sociální psychologie – na pomezí mezi psychologií a sociologií

Psychologie-

věda o lidské duši, studuje: chování lidí, zabává se testováním příčin chování, temperamentem, zkoumá osobnost člověka Vnější projevy psychologie člověka: chování, jednání –navenek jdou změřit, poznávat, slovní vyjadřování, mimika, gestikulace Psychika – řídí veškerou naši činnost, zpracovávají se zde všechny informace, sny- projev lidské psychiky Platon podal první charakteristiku lidské psychiky, 3části lidské duše žádostivá(v oblasti břicha, jater) vznětlivá(v oblasti srdce) rozumová(v hlavě) typy lidí filosofický( převažuje rozumová část) mocenský( vznětlivá) ziskuchtivý(žádostivá) tyranský( terorizován svým chtíčem)
Aristoteles – pokoušel se o typologii – psychika :a) rostlinná(činost plodivá) b)živočišná(smyslové vnímání) c) lidská(rozum, jednání, myšlení) 1879 Wilhelm Wund –založena 1. psychologická laboratoř v Lipsku
Přelom 19 a 20. stol. – rozvoj testovacích metod, první testy IQ Binet – rozdělení dětí, které jsou a nejsou schopny jít do školy Štern –vzorec na měření inteligence
Psychologie se dělí – a)psychoanalýza – S.freud – začal jako neurolog, potom orintace na hypnózu, metoda volných asociací, učení o vědomí a nevědomí, podvědomí 3 období psychoanalýzy a)traumatický model (zozlišování vědomí a nevědomí, léčení pomocí hypnózy) b)topografický model(psychika rozdělena na vědomí nevědomí podvědomí) c) strukturální model ( superego(všechny normy, podle kterých se řídíme) , ego , id(přání, pudy) pokračovatelé –Jung,Melanie Kleinová, Anna b) Behaviorismus – zakladatel Watson., vzniká na protest učení psychoanalýzy, důraz kladen na vnější projevy lidí, podle Watsna je hl. zájmem psychologie to co člověk dělá celý den, soustřeďuje se na: pocity, vjemy, reakce hl.důraz na objektivní zkoumání člověka – všechny naše reakce lze naučit přeučit I.P. Pavlov – klasické podmiňování – metoda odměny a trestu Neobehaviorismus berou v potaz člověka Stimul

I think Humpolec

is small town, but there are many possibilities to do some sports as well as: tennis, volleyball, football, beach volleyball, ice-hockey, aerobic etc.
We should eat cereal food, vegetables, fruit, food with vitamins, ….. we must sleep…
I watch sports on TV.I watch tennis, ice-hockey an football. I haven‘t any favourite sportsman or team. I am fun of the Czech team.
I don‘t dislike any sports. I would like to try windsurfing. I think it is a great summer sport.
I think it is dangerous, that there are many bad things in sports - it can be: drugs as steroids. The sportsman want to be better and better and take the steroids. Maybe we can include here too much money, too.

Temperament – soustava psych. vlastností, kt. se projevují v chování prožívání
a reagování;;;cholerik – impulsivní, tvrdohlavý, netrpělivý, rychle se učí, průbojný až útočný
sangvinik – vysoká, pracovní aktivita, učí se, soustř, veselí, sklony k povrchnosti;;flegmatik –
zpomalené myšlení, trpěliví, soustředěnost, rozvážný, váhavý, málo přizpůsobivý, melancholik
slabá inciativa, lehce ovladatelný, aktivní až pesimistický;;; tělesné typy – pyknický – zaoblená
postava, menší, kratší končetiny, astenický – malý růst do šířky, velký růst do výšky, atletický –
silná kostra, svaly, střední až vysoká výška, široká ramena, úzký pas, displastický – nepravidelná
tělesná stavba;;; Vývoj člověka – prenatální o., novorozenecké, kojenecká, batolecí, předškolní,
školní, dospělost, pozdní, stáří, terminální stadium;;;spánek – přirozený fyz. stav, při kterém
dochází k relaxaci a regeneraci;;hypnopedie – učení se ve spánku;; sny – mozek zpracovává, co
se během dne stalo spánkové fáze – REM fáze 4 fáze, rychlý pohyb očních bulv, celkové sval.
uvolnění, sny, NONREM;; nespavost – přílišná únava , starosti, radost;; hypnóza – změněný
stav vědomí, stupně – lehký, střední (nedokáže se bránit sugesci), hluboký;;; zákl. emoce –
strach (nepříjemná emoce, hněv – vzniká představa flustrace, náklonost – uspokojení, úzkost –
strach, obava, smutek – může přerůst v depresi, spojen s představou ztráty, radost – libá,
očekávání splnění;;vyšší city – morální hodnocení z hlediska etiky, estetické – hodnocení z
hlediska krásy, intelektuální – při studiu, řešení problémů, sociální city;; podle průběhu –
afekty, nálady, vášně,

Psychologie-nauka o duši, zkoumá duševní stavy člověka, chování a prožívání, soc. prostředí
chování- vnější projevy člověka, které jsou z vnějšku objektivně pozorovatelné, komplex
oidipský, komplex kastrační;;;psychika-vědomí, předvědomí,nevědomí;;metody psychologie-
pozorování a rozhovor, pozorování – systematické (koho, co, jak dlouho), vzhled, jednání
poznávání – vnímání, řeč, pamět;;vnímání – zdravé smyslové orgány, orgány – receptory,
nervové dráhy, oblast mozku;;představa- zaměřuje se na to, co jsme dříve vnímali, ale nyní
to nevnímáme;;paměť – zraková, sluchová, pohybová, většinou kombinovaná;;; schopnost
zapamatovat si, uchovat a vybavit si co jsme předtím dělali, prožívali nebo vnímali;;myšlení-
řídit činnost, poznávat, chápat zákonitou souvislost;;formy myšlení – pojem (vyjádření slovem)
soud (myš. proces, kt. vyvozujeme vztahy mezi jedn. pojmy), úsudek (vztahy mezi jednotlivými
soudy);;řeč – psaná (pracovní, vědecká), mluvená (situační);; řeč – vnitřní, vnější;; inteligence –
matematické, prostorové, přizpůsobivost měnícím podmínkám;;první IQ test – Binet, dnes testy
jednodimenzionální, více…;; pod 20 – hluboká mentální retardace, 20-34 těžká mentální ret.,
35-49 – střední m. r., 50-69 – lehká m. r., 70-80 – pásmo přechodu, 80-90 – podprůměr (učňák)
90-110 – průměr, 110-120 – lehký nadprůměr, 120 – nadprůměr;;;pozornost – úmyslná, neúm.
emoce, city – psychické jevy, které hodnotí to, co poznáváme a to co děláme, zákl. vlastnost
jednotlivých citů – libost, nelibost, změna emocí = změna – krevní tlak, rychlost tepu, dýchání
EEG, EKG;;;